Česko-slovenský klub chovatelů koček
Člen WCF

Další virové infekce u koček

Popis nemoci:

* viróza projevující se nejčastěji výtokem z očí, zánětem horních cest dýchacích, záněty v očích – onemocnění často zlehčované jako „kočičí rýma“
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* lze vakcinovat

Původcem onemocnění je kočičí a-herpesvirus (FHV-1 = feline herpesvirus 1)
Kočičí herpesvirus je DNA virus s obalem, jehož typickou vlastností je termolabilita, takže jeho množení neprobíhá při vyšších teplotách než 37°C. Toto je také důvod proč jeho hlavní patologické působení je vázáno na chladnější partie těla jako je sliznice dutiny nosní a spojivka.

Fáze onemocnění :
1. Inkubační doba je většinou 5 – 10 dní.
2. K nakažení zvířete dochází těsným kontaktem s nakaženým jedincem (olizování, používání společných misek, WC, krytí, výstavy).
3. Rozlišujeme akutní fázi onemocnění a chronické nosičství (zvíře, které prodělalo tuto infekci se stává nosičem viru. Vir se ukrývá v nervové tkání. Spouštěčem pro opětovné vylučování viru do prostředí je stres, jiné infekční nemoci, léky tlumící imunitní systém atp. Vylučování viru trvá zhruba 1 – 2 týdny a nastupuje 4 – 10 den po stresové situaci.
4. Při akutní fázi jsou nejdříve postiženy dýchací cesty, projevem je výtok, rýma, pšikání, zasychání hlenu u nosních dírek, případně krvavý výtok. Dále jsou postiženy oči – zde se projevuje výtok, zánět, vytlačení třetího víčka, vřed na rohovce. Herpesvirus se může projevit i zánětem pochvy, dělohy, což způsobuje poruchy reprodukce a potraty. V ústní dutině můžeme nacházet vřídky, pupínky, kočka nadměrně slintá. U chronicky nemocných koček projevy onemocnění nejsou tak výrazné.

Prevence:

1. Testování: PCR vyšetření z biologického materiálu
2. Každoroční vakcinace (redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci či vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru)
3. Izolace pozitivních koček je naprosto nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
4. Podpora imunitního systému
5. Léčba antibiotiky (potlačení sekundární infekce)

Popis nemoci:

* viróza projevující se nejčastěji erozí, afty na sliznici jazyka, popř. v dutině ústní, výrazným sliněním, respiračními potížemi
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* lze vakcinovat

Původcem onemocnění je Kalicivirus, který se řadí mezi jednovláknové RNA viry neobalené, čeleď Caliciviridae, rod Vesivirus.

Fáze onemocnění :
1. Inkubační doba je individuální, průměrně 14 dní, krajní hodnoty 5–30 dní.
2. K nakažení zvířete dochází těsným kontaktem s nakaženým jedincem. Virus je vylučován primárně slinami, sekretem z nosu a očí. Lze jej nalézt i v moči a trusu infikovaných koček (olizování, používání společných misek, WC, krytí, výstavy). Přenos aerosolem je nepravděpodobný.
3. Rozlišujeme akutní fázi onemocnění a chronické nosičství (zvíře, které prodělalo tuto infekci se může stát nosičem viru. Kočky po akutní infekci vylučují virus až 30 dní. Asi 50 % koček vylučuje virus 75 dní po infekci a 15 až 20 % koček zůstávají jako asymptomatičtí nosiči kaliciviru po celý život. U chronicky infikovaných koček pokračuje replikace viru v povrchových buňkách epitelu tonzil a okolní sliznice. Tato replikace přetrvává i přes normální funkci imunitního systému. Mechanismy, kterými kočičí kalicivirus unikne imunitní ochraně u přenašečů nebyly zjištěny. Uvažuje se o tom, že místo replikace je částečně chráněno před imunitními efektorovými mechanismy a vznikají nové antigenní varianty viru. Kočky, které se stanou přenášeči viru, jej vylučují kontinuálně. Stávají se zdrojem infekce pro citlivá zvířata.
Při akutní fázi je nejčastěji postižena dutina ústní, ve které se tvoří eroze, afty na jazyku, vyskytuje se nadměrné slinění, dále se může dostavit pneumonie, kašel, zánět spojivek, poruchy reprodukce. Všeobecně je onemocnění doprovázeno horečkou, částečnou anémií, zvíře vyhledává chlad a objevují se neurologické symptomy (poruchy chování). Vyskytnout se mohou také průjmy, zvracení, poruchy ledvin a jater. Méně než respirační forma kalicivirozy se vyskytuje forma rheumatoidní, která se projevuje kulháním (tzv. syndrom kulhání koťat). Onemocnění je provázeno vysokou horečkou, bolestivostí svalů a otoky kloubů. Tyto symptomy vymizí zhrhuba za 2 – 4 dny. U chronicky nemocných koček projevy onemocnění nejsou tak výrazné nebo se nevyskytují vůbec.

Prevence:

1. Testování: PCR vyšetření z biologického materiálu. výsledky PCR vyšetření musí být interpretovány opatrně, protože existují různé kmeny kočičího kaliciviru. Často vznikají falešně pozitivní výsledky vyšetření. U chronických infekcí je potřeba vyšetřit několik stěrů opakovaně po sobě.
2. Každoroční vakcinace (redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci či vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru)
3. Izolace pozitivních koček je naprosto nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
4. Podpora imunitního systému
5. Léčba antibiotiky (potlačení sekundární infekce)
Další informace - Virulentí systémový felinní kalicivirus v článku zde

Popis nemoci:

* Panleukopenie je vysoce nakažlivé, často smrtelné virové onemocnění koček. Původcem onemocnění je virus panleukopenie koček, který je příbuzným virusu parvovirozy psů.
* virus není přenosný na člověka ani na další domácí zvířata
* lze vakcinovat

Virus nejvíc poškozuje rychle dělící se buňky v kostní dřeni, lymfatických tkáních, epiteliích střeva a u mláďat taky mozeček a sítnici. U březích koček prostupuje placentou a infikuje rychle se dělící zárodečné a plodové buňky. Tím způsobuje úmrtí zárodků, potraty a porody mrtvých koťat. U koťat infikovaných po narození porušuje virus především buňky v mozečku, čím způsobuje narušenou koordinaci pohybu a třes.

Fáze onemocnění :
1. Inkubační doba je obvykle 2 – 10 dní.
2. K nakažení zvířete dochází těsným kontaktem s nakaženým jedincem (olizování, používání společných misek, WC, krytí, výstavy). Virus se vylučuje všemi sekrety a je odolný - ve vhodném prostředí přežívá více než rok.
3. Po inkubační se objeví horečka, nechutenství, zvracení, třes, neschopnost koordinace pohybů. Později začíná průjem, často krvavý. Dále se vyvíjí silná dehydratace. Nemoc trvá 5-7 dní. Malé koťata hynou často do 24 hodin po projevu prvních klinických příznaků. Úmrtnost u mladých koťat je 25-90%.
4. U dospělých zvířat se nemoc může plně rozvinout při imunitním oslabení organizmu (gravidita, laktace, kastrace apod.)

Prevence:

1. Testování: Přítomnost parvoviru v organismu můžeme prokázat buď imunochromatografickým testem, kde se stanovuje antigen parvoviru nebo PCR metodou z biologického materiálu.
2. Každoroční vakcinace (redukuje závažnost klinických příznaků, nezabrání však další infekci či vzniku chronické infekce a perzistentnímu vylučování viru)
3. Izolace pozitivních koček je naprosto nutná, aby nedocházelo k šíření viru.
4. Podpora imunitního systému
5. Rehydratace
6. Léčba antibiotiky (potlačení sekundární infekce)

zdroj www.sevaronlab.cz